Text, fotky a videa: Lucie Sýkorová
Český národ pivařů slaví. V pondělí 25. května byly po více než dvou měsících znovu otevřeny hospody a restaurace, které musely v polovině března kvůli epidemii koronaviru své provozovny uzavřít. Přes chmurné predikce z dubna, podle kterých mohla koronakrize zlikvidovat desetinu až čtvrtinu gastronomických zařízení, jich však zůstane uzavřeno zřejmě jen zhruba 2,5%.
Vyplynulo to z průzkumu, který si nechal zpracovat Plzeňský Prazdroj. Největší český pivovar a majitel ochranné známky Pils získal data od 80% hospod, do kterých dodává své pivo, což je téměř polovina všech gastropodniků v ČR. „Je jasné, že hospodští jsou v tíživé situaci a řada z nich má vážné finanční problémy. Většina těch, kteří původně chtěli řemeslo pověsit na hřebík, se ale rozhodla pokračovat. Z našich 20 000 partnerských provozoven tak trvale uzavřených zůstane zhruba jen 500,“ říká obchodní ředitel Plzeňského Prazdroje Tomáš Mráz.
Jak se ale restart hospod a restaurací nakonec podaří, zatím není jisté. Podle počátečních odhadů z prvních dnů po znovuotevření jsou podle Českého svazu pivovarů a sladoven tržby v podnicích v současné době na úrovni 30 až 40 procent normálních hodnot. Výroba piva v sudech a nádržích klesla v březnu a dubnu o 70 procent, zatímco výroba lahví a plechovek vzrostla o 15 procent, uvedl svaz.
„Já jsem v době karantény pracoval z domova, ven jsem se příliš nedostal. Pivo mi samozřejmě chybělo, vždycky, když jsem šel nakoupit, vzal jsem pár lahvových. Velkým zpestřením bylo obcházení okýnek, která v Plzni byla otevřená. Vyrazil jsem za nimi asi čtyřikrát."
Zachraň pivo, zachraň hospodu
Právě „okénka“, spolu s rozvozem jídel i nápojů byla nakonec tím, co řadu podniků zachránilo. „Je vidět, že pro pivaře je jejich hospoda opravdu důležitá, protože v nelehké době se je řada z nich rozhodla podpořit co největší konzumací,“ konstatuje Ladislav Vaindl. Pomoci přežít vybraným hospodám či restauracím mohli zákazníci také díky iniciativě s názvem Zachraň hospodu. Tu spustil na začátku dubna Český svaz pivovarů a sladoven, zapojilo se do ní kolem 2500 podniků. Zákazníci si prostřednictvím aplikace kupovali poukázky do svých oblíbených restaurací, které mohou uplatnit nyní po otevření.
Už na konci března byla spuštěna aplikace s názvem Zachraň pivo, která byla zaměřena na záchranu minipivovarů. Její vznik inicioval jednatel pivovaru Kytín Michal Pomahač. Fungovalo to jednoduše – pivař se podíval na interaktivní mapu, které minipivovary v jeho regionu nabízí pivo, objednal a vyzvedl, případně využil možnosti rozvozu. Do aplikace se přihlásilo více než 320 minipivovarů a zákazníci si přes ni koupili piva za zhruba 200 milionů korun. Zachránili tak miliony piv, které by jinak kvůli prošlé spotřební době skončily v kanálu, a tím i samotné minipivovary.
V tomto směru měly minipivovary více štěstí, než ty velké. Ty naopak v těchto dnech vylévají postupně stovky tisíc hektolitrů tohoto oblíbeného nápoje do kanalizace, protože nebylo jak ho prodat. Jedná se především o nefiltrovaná a nepasterovaná sudová piva. Několik desítek tisíc hektolitrů vylije i světoznámý Plzeňský Prazdroj, který navíc prošlé pivo svým smluvním hospodám vyměnil zdarma za čerstvé.
Klub malých pivovarů se scházel se štamgasty online
Minipivovarů, které se často nebojí při výrobě experimentovat, existuje v České republice již více než 450. A v posledních letech se jejich produkty těší velké oblibě i v Plzni, světové kolébce klasického světlého ležáku. Jedním z důkazů je Klub malých pivovarů, který funguje už deset let přímo naproti obřímu areálu Plzeňského Prazdroje. „Když jsme začínali před deseti lety, bylo v Čechách 50 minipivovarů. Teď jich je skoro desetkrát tolik,“ říká majitel podniku Petr Strnad. Jeho klub s kapacitou zhruba sto lidí včetně zahrádky střídá piva malých pivovarů na osmi výčepech. K tomu má v nabídce 60-100 druhů lahvových piv, zhruba polovina z nich je od zahraniční producentů. Pravidelně nabízí i piva bavorských pivovarů z pohraničí, především z Zwieselu nebo Regenu.
Přestože se v minulých letech často mluvilo o nevraživosti mezi velkými a malými pivovary, situace se zřejmě ustálila a došlo k příměří, někde dokonce k partnerství. Klub malých pivovarů má dle slov majitele se svým obřím sousedem Plzeňským Prazdrojem velmi dobré vztahy. „Nijak spolu nebojujeme, naopak, máme od nich i řadu štamgastů. Sládek Plzeňského Prazdroje měl u nás na podzim přednášku, přinesl soudek jejich piva a během večera se tady se všemi skamarádil,“ vypráví Petr Strnad. On sám posuzuje kvalitu piv právě podle slavné „plzeňské 12°“. „Je to pro mě takový nivelační bod,“ prozrazuje. Korona-krizi přečkal Klub malých pivovarů bez větších ztrát. „Žádné pivo jsme nevylili, štamgasti nás podrželi. Bylo to pro nás náročnější, byli jsme k dispozici pro nákup přes okýnko i v časech, kdy normálně otevřeno nemáme, nabízeli jsme také rozvoz. Museli jsme jít zákazníkům naproti,“ přiznává Petr Strnad. A věrní zákazníci snahu opětovali. „Jeden ze štamgastů se tak bál, abychom nezkrachovali, že koupil v minipivovaru v Sušici sud piva a přivezl nám ho vlakem jako dárek,“ usmívá se majitel klubu.
Se svými štamgasty se sešel během deseti týdnů několikrát alespoň virtuálně.
Rozvoz piva v masce morového doktora
Na tom, že věrní zákazníci zachránili své hospody, se shodují i majitelé dalších hospod. „Musím říct, že zákazníci jsou skvělí, podpořili nás, pomohli nám a nenechali nás padnout,“ pochvaluje si majitel pivního baru Pivotečka Milan Srvátka. „Bohužel trochu jsem zklamaný, že ze strany státu nepřišlo v podstatě nic jiného, než zákazy,“ podotýká. Jeho podnik zachránil během koronakrize prodej přes okýnko, dohoda s pronajímatelem prostor, kde Pivotečka sídlí, a také nový e-shop. Ten zůstane pro zákazníky v provozu i po krizi.
Pomoc státu je nedostatečná a velmi pomalá, zní z malých gastropodniků Na absenci pomoci od státu si stěžuje velký počet podnikatelů v gastronomii. Ministerstvo průmyslu nabídlo firmám jako pomoc nejprve zprostředkování bezúročných úvěrů. Na většinu žadatelů se ale nedostalo, příjem žádostí byl v prvním kole zastaven už po několika hodinách. Gastronomie byla navíc v tomto programu vyhodnocena jako riziková oblast, takže podnikatelé v tomto oboru byli odmítnuti. Podle vyjádření zástupců bank by mohli někteří z nich dosáhnout na úvěry poskytované v dalším kole tohoto programu, který by měl být spuštěn v příštích dnech. Bude se ale už jednat o úvěry s úrokem, byť nižším.
S originálním nápadem přišel během koronakrize majitel pivní retrokavárny Francis Vojtěch Vrobel. Začal pivo rozvážet zákazníkům v masce morového doktora. „Kamarád pracuje s kůží, tak jsem si u něj nechal ušít tématickou masku morového doktora. Někdo to pochopil, někdo na to měl trochu rozporuplné reakce. Nicméně nás to alespoň bavilo,“ usmívá se. Tak trochu tímto gestem (byť nevědomky) odkázal i na historickou spojitost Plzně s Itálií – jeho podnik se nachází v budově hned vedle plzeňské radnice, kterou na konci 16. století postavili italští stavitelé ve stylu italské renesance. Dnes je označována dokonce jako nejkrásnější renesanční radnice v Čechách.
Ani Vojtěch Vrobel nezískal od státu žádnou podporu. Stejně jako ostatní přežil jeho podnik díky dohodě s majitelem objektu a podpoře zákazníků. „Ale neuvažovali jsme o tom, že bychom zavřeli,“ tvrdí odhodlaně. „Teď nás dohání trochu jiná věc – malé pivovary také nevěděli, jak na tom budou a když nám minulý týden došlo pivo, nebyl jsem v okolí Plzně schopný sehnat jediný sud piva. Takže jsem vzal auto a objížděl jsem pivovary po republice abych nakoupil sudy piva a měl vůbec co točit,“ vypráví dnes již s úsměvem.